Pitný režim aneb voda nad zlato
Voda nad zlato
Říká se, že nejvzácnější tekutinou je krev, protože bez ní by nebylo života. Ale jisté je i to, že bez pravidelného přísunu vody by nebylo krve. Voda je nedělitelnou součástí těl organizmů, nevyjímaje člověka. Voda jako hlavní složka vnitřního prostředí organismu je současně rozpouštědlem, transportním médiem a chladící kapalinou. Celkové množství vody v organismu je asi 53 až 73 % tělesné hmotnosti.
Raději více než méně
Pitný režim, tedy pravidelný přísun tekutin během dne, bychom neměli podceňovat v žádném ročním období. Ale zejména v letních měsících s rostoucími denními teplotami se zvyšuje spotřeba vody v našem těle. Zejména dochází ke zvýšení ztrát vody formou potu. Pocení je totiž základní mechanizmus našeho těla, jenž zabraňuje přehřátí organismu. V našich klimatických podmínkách při minimální tělesné aktivitě se denní ztráty vody pohybují okolo 2 litrů vody. Z tohoto množství během letního teplého dne ztratíme v klidu asi 0,5 litrů jenom potem. Znamená to, že za den, ve kterém nijak nesportujeme, bychom měli vypít minimálně okolo 2 litrů tekutin. Když vypijeme více, tak se vůbec nic neděje. Potřebné množství tekutin ovlivňuje i jídelníček - pokud je základem zelenina, ovoce a mléčné výrobky, může být příjem tekutin formou nápojů o něco nižší.
Pokud chceme orientačně zjistit, zda přijímáme dostatečné množství tekutin, stačí běžně sledovat, jaké množství a zbarvení moči z našeho těla odchází. Pokud má moč tmavou barvu, je to jedna ze známek nedostatečného zásobení tekutinami.
Více sportu znamená více tekutin
Když během dne naší letní dovolené zařadíme nějakou sportovní aktivitu, tak také musíme počítat s většími ztrátami vody pocením a musíme tudíž i více vody doplnit. Zejména pří déle trvajících sportovních aktivitách jako je turistika, jogging, cyklistika a třeba i vodácké sporty nesmíme zapomínat v létě průběžně doplňovat tekutiny.
Mějme nápoj stále po ruce
Pít bychom měli nejenom v letních měsících průběžně po celý den. To znamená mít neustále při sobě třeba láhev s minerální vodou a po menších dávkách popíjet. Když totiž do sebe vpravíme najednou velké množství tekutin, tak zbytečně zatěžujeme zejména ledviny a voda se v našem těle nezužitkuje dokonalým způsobem. Tedy platí pravidlo pít méně a často. A to i když sedíme ve vyhřáté kanceláři nebo zdoláváme desítky kilometrů na kole. Doplňovat tekutiny bychom měli ještě dříve, než pocítíme pocit žízně.
Nezapomínejme pít u vody
Vypravíme-li se na vysněnou dovolenou do jižních či tropických oblastí, měli bychom v těchto klimatických podmínkách s vyššími teplotami a vyšší vlhkostí vzduchu počítat i s většími dávkami tekutin během dne než 2 litry za den.
Rozhodně neplatí pravidlo, že když se koupeme či plaveme v bazénu, tak nemusíme tedy pít. I když vody kolem nás je hodně, tak do těla se nedostává a i při plavání se tělo zahřívá, natož když své tělo vystavujeme slunečním paprskům na pláži či na koupališti.
A jaké tekutiny vlastně konzumovat?
Z hlediska teploty není nejlepší v horkých dnech popíjet podchlazené nápoje. Příliš studený nápoj navozuje přílišným prokrvením naši ústní dutiny a hltanu pocit žízně, a také je zde riziko podchlazení nosohltanu a vzniku angíny. Doporučuje se konzumovat nápoje okolo 10 až 16°C, ale nemusíme se bránit ani vlažnějšímu nápoji. Takový vlažný ovocný či citrónový čaj nejenom doplní tekutiny, ale potlačí i pocit žízně. To platí pro všechny mírně kyselejší nápoje. Vyvarovat bychom se měli příliš sladkým nápojům a velkému množství alkoholu s malou výjimkou piva, jenž obsahuje dostatek vody. Také černá káva spíše odvodňuje. Ten kdo popije během dne pouze několik hrníčků kávy a nic jiného, ohrožuje svůj zdravotní stav.
Vhodné jsou i řídké iontové nápoje, jenž seženeme ve sportovních obchodech ,ovocné džusy a nektary. Avšak nejjednodušší je vždy mít po ruce láhev balené minerální vody, kterou doplníme tekutiny spolu s potřebnými minerální solemi. Zde si musíme dát pozor, abychom nekonzumovali vodu z otevřeného balení v teple déle než 1 den, jelikož se v ní mohou přemnožit nebezpečné bakterie způsobující průjmová onemocnění.
DE